Červenec 2014

Na dosah

22. července 2014 v 20:38 | Asarum |  O lásce
Poprvé, poprvé jsem zažila lásku a byla to jen jedna noc.
Jen? ano i ne.
Tu noc můj život, mé doposavadní kroky, získali smysl, vše se vyjasnilo. Druhý den ovšem naopak jsem smysl svého žití ztratila. Ale o tom jsem uplně tak psát nechtěla. Spíš... o tom jak jsem byla nadosah, jak to možná nemusela být jen ta jedna noc.
Cítila jsem tak zpříznění duší a on také. A on to nejen cítil, ale dokázal o tom i nádherně mluvit. A byl možná i ochoten vzdát se jeho současného života, ale já nic, nic jsem mu neřekla. Proč, neustále jsem si říkala, že nemám právo ho ovlivňovat svými city, že přeci když mu řeknu: miluju tě, nemohu bez tebe žít, bez tebe ztratím naději na víru, že nebe modrý ještě smysl má. Zkrátka, že to je v podstatě z mé strany manipulace, protože...Protože? No zkrátka to beztak byly výmluvy. To co mi bránilo vylít si mé srdce jemu, byl strach. Ne snad o to, že bych ho nemilovala, že bych neměla jistotu, tak jako vždycky se mi to stávalo. Ne tentokrát přesně cítím, že takového ne muže, ale člověka, bych nemohla podvést. Tak z čeho strach, ani ne jako někdy, že mu nebudu dost dobrá, protože nejsem dost vtipná a důvtipná. Ale že on má teď pohodu, relativní. Ale já jsem osoba naprosto labilní, šílená, depresivní, plačtivá, nevyrovnaná, samotářská, nespolečenská, vyplašená, nekomunikativní, stydlivá. Nebude se mít lépe s ní? Neprožije lepší život se svou současnou ženou, která mu poskytne dobré zázemí, která se o něj postará, která si jistě rozumí se všemi jeho kamarády, rodiči, sousedy. Prostě i když se také profiluje jako zajímavá a jiná, tak je v podstatě normální. Protože za normální já považuji osobu, která je především vyrovnaná a komunikativní, společenská.
Tak a je to venku.
Takže budu celý život sama? Nebo seberu odvahu a napíšu mu? Ale co? On už se rozhodl, má to nějakou cenu, nebo to bude zas spíš jen ta manipulace, výkřik do tmy, zbytečnost. Ale zatím jen lituji vět, co jsem neřekla.
....jinak už to nebude.